Studentská porota SCANDI 2023 složená ze členů spolku Alting vyhlásila vítěze ve třech kategoriích: nejlepší film, nejlepší reálie a nejlepší překlad.

Nejlepším filmem je pro tento rok norský film “Je mi ze sebe špatně”. Porotu film oslovil především svým originálním a do značné míry i šokujícím příběhem, jenž byl schopný s nadsázkou divákovi nabídnout vhled do světa myšlenek a tužeb současné norské mladé a do sebe zahleděné generace. Narcismus, který je publiku servírován v několika různých podobách, porotu doslova upoutal a pustil až spolu ze závěrečnými titulkami.

Při výběru vítěze v kategorii nejlepší reálie si porota kladla za cíl zvolit takový film, který publiku nabídne čirou esenci krásného Severu a do dané oblasti jej svým příběhem doslova přenese. V tomto ohledu neměl konkurenci norský snímek “Bombastický Johan”, který divákům nabízí jednosměrnou letenku do oblasti Trøndelag za typickým a v mnohých ohledech možná i absurdním skandinávským přístupem k životu v průběhu věků. To vše je doplněné dechberoucími záběry venkovské krajiny, kde zelená tráva a tmavě modré moře kontrastují s červenými domky místních a jejich pletenými svetry.

Cenu za nejlepší překlad si porota rozdělila dle studovaných jazyků a společně se shodla na švédském filmu “UFO Sweden”, jehož překladatelka Lucie Olešová si bravurně poradila s rychlými a na technickou slovní zásobu náročnými dialogy, vkusně a přesně přenesla do českého prostředí švédské reálie a výsledný text zredukovala tak, že publiku jenom netěkají oči zleva doprava.

Kroužek nad A, bohatá hudební historie a elita ledního hokeje. Švédsko bylo už na gymnáziu jasná volba a čím hlouběji se do jeho kultury, jazyka a mentality ponořuji, tím více si mě získává. Ačkoliv né všichni jsou příznivci skandinávské filmografie, každý si na severských filmech může najít to své. Protože jak Švédi s oblibou říkají: "Neexistuje špatné počasí, ale pouze špatné oblečení.”

Jsem student druhého ročníku na FFUK a studuji dva obory: Skandinavistika, finský jazyk a literatura. Do prvního výletu mi byly Finsko a Skandinávie docela cizí, to se však změnilo po jejich návštěvě. Z pobytu jsem byl nadšený, předčilo to moje očekávání. Mám zájem zejména o kulturu skandinávských zemí a o skandinávské jazyky z hlediska lingvistiky. Jazyk, který studuji na skandinavistice je dánština. Hlavním důvodem pro studium tohoto jazyku byla komplikovaná, ale vynikající výslovnost.

Původem romanista se zaměřením na lingvistiku se propašoval na skandinavistiku a už se ji rozhodl neopustit, a to snad kvůli věčné lásce k pořádné zimě. Pravidelnými útěky do Švédolandu si ulevuje od roztékajícího se pražského asfaltu, pojídá surströmming s chutí, protože ví, jak na to, a když se dny zkrátí, že je víc tmy než světla, zpříjemní si noční melancholii četbou Pera Olova Enquista. A zásadně jezdí do Ikey, ne Ikea.

Studuji na FFUK dva obory: Skandinavistika (modul dánština) a Finská studia. Dánštinu jsem šla studovat ze zajmu o dánskou literaturu, která mě zaujala tím, že rozebírá citlivá témata: mentální problémy, chudobu, zradu, emocionální vyhoření atd. Finština byla náhodným výběrem, ale v průběhu studia se mi začal líbit i sám jazyk, který je úplně odlišný od toho, co jsem znala předtím. O finskou literaturu mám také zájem a momentálně se věnuji vztahům mezi dánskou a finskou literaturou, které zkoumají podobná témata.

Začalo to norským seriálem SKAM, pokračovalo půlročním pobytem v Bergenu a vyvrcholilo to vysněným studiem norštiny na FF UK. Láska k Norsku (a Skandinávii obecně) je to, co mě již třetím rokem drží při studiu. Ve svém starter-packu „how to be Norwegian“ už mám kráječ na sýr, norský svetr Marius a sbírku deseti identických norských vlajek - jediné, co mi chybí, je milion NOK na účtě. A v čem je naopak lepší být Čech? - Nemusíte platit 250 korun za jedno pivo

Původně student zaměřený na germanistiku a po naprosté náhodě při přijímacích zkouškách i student skandinavistiky (modulu norština). Po necelém roce studia se mince obrátily a brunost mi pomohl najít moji lásku k norštině, tak k samotném Norsku.