Příběh o vzniku poroty složené ze studujících dánštiny, norštiny a švédštiny na Filozofické fakultě UK v Praze bylo vlastně samo o sobě takové malé filmové drama se začátkem, peripetií a rozuzlením. Po nekonečném kovidovém půstu se skandinavisté rozhodli dohnat studentský život a založili si spolek Alting – připomeňme, že někteří stihli před přechodem na „onlajn“ absolvovat jen první semestr, jiní na fakultu fyzicky nenastoupili vůbec. Nově vzniklý spolek jako zakládající akci naplánoval večírek spojený s promítáním tehdy horké dánské novinky Druk (Chlast). Nějak si ale v prvotním nadšení zapomněl zajistit práva u distributora. Tím byl Film Europe a studenti naštěstí ještě před promítáním svou chybu napravili. Od Film Europe se navíc nedočkali sankce, ale naopak hned dvou vstřícných gest. Spolek Alting nejenže směl na svém ustavujícím setkání Chlast promítnout, ale společnost Film Europe, jejíž kurátorský tým organizuje právě i SCANDI, se navíc ve skandinávském duchu rozhodla studujícím z FF UK dát svoji důvěru a pozvat je do studentské poroty.
Porota složená ze studentů a studentek skandinavistiky není samozřejmě porota s erudicí kolegů z FAMU. Zato má hlubokou znalost skandinávské kultury a společnosti vydobytou nejen při studiu na FF, ale také na stážích ve Skandinávii. Porotkyně a porotci tak například dobře vědí, co všechno obnáší tradiční oslava zachycená v závěrečné scéně Chlastu – oslava maturity, kdy gymnazisté dostanou po úspěšně složené zkoušce (většinou) bílou studentskou čapku, už si smějí říkat student a pustí se do mohutných oslav, včetně jízd na korbě náklaďáku. Mimochodem, v norštině se maturantům neříká student, nýbrž russ, a jejich maturitní oslavy trvají mnohem déle než u dánských a švédských vrstevníků, bezmála celých měsíc. Kromě reálií si porotci přirozeně vychutnávají i jazykové nuance a například v mnohovýznamovém citoslovci nå dokážou rozpoznat, jestli to zrovna znamená:

aha
uklidni se
no tak!
no jo
fíha!
ten je ale roztomilej!
netrap se
fakticky?
to je fuk
či snad jinou z řady dalších emocí, výtek či výzev.
Je skvělé, že festival SCANDI dává českým divákům možnost zhlédnout to nejlepší ze současné skandinávské kinematografie. Neméně skvělé je, že zapojením skandinavistické studentské poroty SCANDI vysílá signál, že si cení kompetence našich studentů – třeba coby budoucích překladatelů a propagátorů skandinávských filmů.

Helena Březinová, vedoucí oddělení skandinavistiky, FF UK

At Charles University I study Danish and Finnish languages. I chose Danish because of my interest in Danish literature, which attracted me to topics that authors analyze in their works: mental issues, poverty, loss of loved ones, emotional burnout, etc. Finnish was a random choice, but during my studies, I got interested in language, which is completely different from everything I knew before. Finnish literature also caught my eye, which is why now I analyze the differences and similarities between Danish and Finnish literature.