Scandi je už po dekádu první česko-slovenskou filmovou přehlídkou daného roku. Přináší výrazné filmy ze všech pěti zemí severní Evropy. I letos uvidíme v desítkách českých a slovenských kin deset filmových premiér, které se následně dostanou do široké distribuce, už tradičně podpořené konceptem „příbuzných“ filmů z minulých ročníků na VOD platformě Edisonline a na placeném televizním kanále Film Europe Channel. Vloni naši přehlídku navštívilo více než 20 000 diváků. Přes VOD a TV kanál „Scandi filmy“ zhlédly další desítky až stovky tisíců diváků. Scandi pravidelně upozorňuje na tamní kandidáty na Oscary a na schopnost seveřanů sladit vysoký festivalový potenciál s uměním oslovit široké publikum a aspirovat nejen doma, ale i u nás na pozice diváckých hitů. Novináři se nás ptají, jaká je dramaturgická linie přehlídky – a my už deset let trpělivě vysvětlujeme, že právě spojení festivalové kvality s divácky orientovanou kinematografií je oním klíčem výběru Scandi. Filmy v rámci programu nekombinujeme podle požadavků na sílu vytvořených umělých tematických bloků. Scandi je o našem úkolu najít, koupit a distribučně připravit řemeslně kvalitní filmy se společensky podstatnými tématy a divácky atraktivní formou. Právě díky tomuto mixu elitního a zároveň komunikačně vstřícného přístupu získávají severské filmy prestižní ceny na áčkových festivalech. Dovolte mi tedy, abych vám je představil.

Polární expres Scandi 2024 táhne výjimečně silná lokomotiva. Bastard je dánský historický western, národní nominant na Oscara, a hraje v něm naprosto přesvědčivý Mads Mikkelsen, který za tento film již získal ocenění European Film Awards pro nejlepšího herce. S režisérem Nikolajem Arcelem se před deseti lety setkali při práci na podobně historicky orientované Královské aféře. Film se tehdy dostal do úzké nominace na Oscara i Zlatý glóbus. Bastard se uvedl v hlavní soutěži v Benátkách a kromě Madse Mikkelsena v něm vystupuje severská herecká elita. Za všechny bych vzpomenul Norku Kristine Kujath Thorp. Odzbrojila nás během loňského Scandi filmem Je mi ze sebe špatně – určitě si jej pusťte na Edisonline. Bastard je v našem programu díky dokonalé scenáristické, charakterové a stále živé energii klasického westernu. Má silného, fyzicky i eticky pevného hlavního hrdinu, nesnesitelného záporáka, perfektně vystavěný příběh, zvraty, lásku, dokonce nás přenese doslova na prérii – dánská vřesoviště. Odhlédneme-li od westernového rámování, tak možná jako politicky aktuální přesah působí snad pouze závěr. Ale neprozradím – řeknu jen tolik, že svět skutečně není fér a že se za upřímné divácké slzy během závěrečných titulků není třeba stydět.

Písně země /Margreth Olin/ jsou ódou na život a norským kandidátem na Oscara. Krásné obrazy fjordů v průběhu čtyř ročních období. Sledujeme život starší partnerské dvojice. A celé je to o pokoji a smíření. V běhu světa máme jen vyměřený čas. Přicházíme, jsme, odcházíme. Film je o rodičích režisérky, z jejichž životů prosvítá smysl, pro mnohé věčně hledaný a často nenalézaný. Tento film jsme do programu Scandi zařadili pro jeho pokojnost, smysl, úchvatnou hudbu, plné zvuky a obrazy.

Birthday Girl s hlavními tahouny herečkou Trine Dyrholm a režisérem Michaelem Noerem. Matka koupí výletní plavbu pro svou dceru, její přítelkyni a pro sebe. Což už je samo o sobě recept na problém. Loď je v mezinárodních vodách a dcera oslavuje osmnáctiny. Očekává se zábava, ale když se stane něco, co je zapotřebí policejně vyšetřit, tak se zjistí, že jsou mimo teritoriální jurisdikci. Tento dánský film je na Scandi pro aktuální téma, o kterém se donedávna nehovořilo, a také díky Trine Dryholm a jejímu strhujícímu portrétu mateřské obrany.

Island je pro nás mytickou krajinou s 370 tisíci obyvateli, hudbou, literaturou a filmy, které je třeba vidět a závidět. Černobílá tragikomedie – jak jinak – Na cestě s mámou /Hilmar Oddsson/ vyhrála dvě ocenění na kvalitativně spolehlivém tallinském Black Nights festivalu: velkou cenu za nejlepší film i cenu za nejlepší hudbu. Je to absurdní road movie o vztahu mezi matkou a synem i o islandských mužských specifikách. Tento film jsme zařadili pro jeho scénář a pro schopnost přimět publikum milovat totálního ušmudlance, který ale nakonec překvapí a udělá to své nečekané frajerské gesto. Film je kvalitním příspěvkem do oblíbené sekce severských svérázností. Hrajeme ho pro velkou a dojemnou metaforu nesenou příběhem a pro jeho charaktery, které vypovídají o podstatě islandského konceptu života – a přežití.

Polohu podivných „weird“ filmů drží také Galerie Boha, prvotina göteborského kolektivu KonstAB a filmařů Filipa Aladdina a Ossiana Melina. Galerie Boha je součástí Scandi pro studentskou odvahu, aktuální otázky o hodnotě umění, ihned uchopitelný „čerstvý“ filmový jazyk a drzost, která se nezastaví ani před branami producentského domu Zentropa, školou, médii, učiteli, systémem. Je to vážná zábava. Göteborsky lokální, ale s pořádným přesahem. Film je objevem Scandi a ukázkou kvality a odvahy severských studentů.

Společně 99 /Lukas Moodysson/ – švédsko-dánská post hippie komedie o tom, jak je těžké udržet styl a ideály mládí, když jste před důchodem. Tento film zařazujeme pro krutě přesnou připomínku toho, že na dobré věci z minulosti je potřeba jen vzpomínat, a ne je zkoušet obnovovat. A také pro výtečné dialogy a charaktery. Všichni se v nich dříve či později najdeme.

Polibek /Bille August/ – poctivý, velký, klasický, historický, romantický film jednoho z nejvýznamnějších dánských režisérů. Pokud vše dobře dopadne, bude naším Scandi hostem. Dojemný příběh situovaný na pozadí grácie dánské kavalérie, vznešené, ale vojensky bezvýznamné, a aristokracie stále důstojné, ale politicky slábnoucí. Obě prostředí tvoří rámec vyprávění o komplikované lásce poručíka z chudobných poměrů a dcery barona, která nemůže tancovat. Situace je dopředu ztracená – navzdory tomu jim však držíme palce. Tento film jsme vybrali pro jeho nádhernou výpravu a láskyplný příběh. Větší než život.

Darkland: Návrat – dánský akční thriller Fenara Ahmada. Zajímavostí je, že režisér se narodil roku 1981 iráckým imigrantům v Brně. Po přestěhování s rodinou do Dánska v roce 1986 zde následně vystudoval filmovou školu a stal se kvalitním žánrovým tvůrcem akčních kriminálních filmů. Jeho první Darkland jsme hráli v rámci jednoho z minulých Scandi a stále jej můžete zhlédnout na Edisonline. Nový díl zařazujeme na program pro jeho nesmírnou napínavost a tvrdý rytmus.

Jednou to bude všechno tvoje /Andreas Öhman/ je švédská romantická komedie, patřící do skupiny filmů jako Je mi ze sebe špatně nebo Nejhorší člověk na světě. Mladá šikovná kreslířka-redaktorka se vrací do krajiny jejího dětství. Nachází tam les, bláznivou rodinu, zamrzlé ambice, lásky a stereotypně hloupou otázku třicátníků: jak dál. Tento snímek jsme zvolili pro jeho ženskou ne-hrdinku a živé ztvárnění typické první krize identity, o které jsme si všichni mysleli, že bude jediná.

Čtyři malí dospělí /Selma Vilhunen/ – finská vztahovka o dvou manželských párech a jejich polyamorním experimentu. Tento film uvádíme coby vtipný příspěvek do nekončící řady příběhů s rámcem „ani spolu, ani bez sebe“.

Scandi opět nabízí také kategorii Legendy. V minulých ročnících jsme hráli kompletní dílo Ingmara Bergmana a první švédské němé filmy. Letos naskakujeme na populární vlnu obnovených premiér, a do kin tak vracíme jeden z nejdiváčtějších severských filmů poslední dekády, švédského Muže jménem Ove /Hannes Holm/, ale také švédskou etablovanou legendu – režiséra Bo Widerberga. Jeho snímky v rámci Scandi hrajeme, neboť jde o přehlíženého spoluzakladatele švédského New Cinema a možná jediného vážného oponenta bergmanovské poetiky. Widerbergovy filmy se netopí v mučivém niterném psychodramatu. Přinášejí aktuální sociální, politická, až aktivistická témata a ukazují je v široké a pro publikum atraktivní filmové obraznosti a žánrové dynamice. Krásně to vidíme v jeho dvou ikonických filmech, které hrajeme jako Bo Widerberg Double Feature. Muž na střeše /1976/ je akční kriminální drama s moderním střihem, extrémním důrazem na detail a emocemi, s přesným žánrovým tahem na branku, které si sám pamatuji z československých kin na sklonku sedmdesátých let. A jakoby z druhého konce – Elvíra Madiganová /1967/, životopisné, historické, romantické drama, jež můžeme chápat i jako nonkonformní dobovou revoltu. Se špatným koncem, samozřejmě.

Scandi je už deset let výkladní skříní severské filmové kvality, široké divácké i distribuční dostupnosti. A dělá nám – a věřím, že i vám – radost.

Vítejte na Scandi 10!

Ivan Hronec