Kroužek nad A, bohatá hudební historie a elita ledního hokeje. Švédsko bylo už na gymnáziu jasná volba a čím hlouběji se do jeho kultury, jazyka a mentality ponořuji, tím více si mě získává. Ačkoliv né všichni jsou příznivci skandinávské filmografie, každý si na severských filmech může najít to své. Protože jak Švédi s oblibou říkají: "Neexistuje špatné počasí, ale pouze špatné oblečení.”

Jsem student druhého ročníku na FFUK a studuji dva obory: Skandinavistika, finský jazyk a literatura. Do prvního výletu mi byly Finsko a Skandinávie docela cizí, to se však změnilo po jejich návštěvě. Z pobytu jsem byl nadšený, předčilo to moje očekávání. Mám zájem zejména o kulturu skandinávských zemí a o skandinávské jazyky z hlediska lingvistiky. Jazyk, který studuji na skandinavistice je dánština. Hlavním důvodem pro studium tohoto jazyku byla komplikovaná, ale vynikající výslovnost.

Původem romanista se zaměřením na lingvistiku se propašoval na skandinavistiku a už se ji rozhodl neopustit, a to snad kvůli věčné lásce k pořádné zimě. Pravidelnými útěky do Švédolandu si ulevuje od roztékajícího se pražského asfaltu, pojídá surströmming s chutí, protože ví, jak na to, a když se dny zkrátí, že je víc tmy než světla, zpříjemní si noční melancholii četbou Pera Olova Enquista. A zásadně jezdí do Ikey, ne Ikea.

Studuji na FFUK dva obory: Skandinavistika (modul dánština) a Finská studia. Dánštinu jsem šla studovat ze zajmu o dánskou literaturu, která mě zaujala tím, že rozebírá citlivá témata: mentální problémy, chudobu, zradu, emocionální vyhoření atd. Finština byla náhodným výběrem, ale v průběhu studia se mi začal líbit i sám jazyk, který je úplně odlišný od toho, co jsem znala předtím. O finskou literaturu mám také zájem a momentálně se věnuji vztahům mezi dánskou a finskou literaturou, které zkoumají podobná témata.

Začalo to norským seriálem SKAM, pokračovalo půlročním pobytem v Bergenu a vyvrcholilo to vysněným studiem norštiny na FF UK. Láska k Norsku (a Skandinávii obecně) je to, co mě již třetím rokem drží při studiu. Ve svém starter-packu „how to be Norwegian“ už mám kráječ na sýr, norský svetr Marius a sbírku deseti identických norských vlajek - jediné, co mi chybí, je milion NOK na účtě. A v čem je naopak lepší být Čech? - Nemusíte platit 250 korun za jedno pivo

Původně student zaměřený na germanistiku a po naprosté náhodě při přijímacích zkouškách i student skandinavistiky (modulu norština). Po necelém roce studia se mince obrátily a brunost mi pomohl najít moji lásku k norštině, tak k samotném Norsku.

Moje láska k horám, biatlonu, jazykům a dlouhým zimním večerům se spojila a stalo se, že nyní studuji norštinu na FF UK. Jsem studentka 1. ročníku bakalářského studia, ale už teď to miluju - stejně jako severský detektivky a dlouhý procházky. Zkrátka, nemohlo to dopadnout jinak než se budu v rámci studia snažit proniknout do tajů Skandinávie.

K mému studiu skandinavistiky jsem se dostala úplnou náhodou, i když věřím, že náhody neexistují a vše se děje tak, jak má. Zpětně mi to dává smysl – vždy jsem milovala zimu, sauny, Abbu a skořicové šneky. Navíc se velmi ztotožňuji s mentalitou švédů. Pravá láska k Švédsku však vznikla, když jsem poprvé ochutnala pravé švédské kanelbullar.

Při nástupu na dvouobor pro mě byla skandinavistika tou „druhou“ oproti hlavní historii, to se ale rychle změnilo po zjištění, že sever nejsou jen vikingové a tuhá zima. I přes neslušivou výslovnost svého jazyka si mě Dánsko rychle získalo a můj půlroční pobyt v Aarhusu, dánském ekvivalentu Brna, to jen utvrdil. Díky této krásné zemi znám pravé hygge, vím, jak to vypadá, když se někdo „ožere jak Dán“ a nebýt strachu z místní dopravy, nejradši bych jezdila po Praze jen na kole.